To, o čem se dlouho šuškalo a bafuňáři vyvraceli jako nesmysl, se jasně projevilo tento víkend na závodech Českého poháru v Opavě. Vrcholem českého OB je soutěž, která závodníky ani nemotivuje přijet.

Účast 15 žen a 23 mužů na klasické trati v kategoriích elity jasně hovoří o tom, jakým směrem kráčí český OB a s jakým výsledkem soutěžní komise řídí české soutěže. To, že byl závod „na okraji republiky“, zároveň proti českému béčkovému závodu ve východočeské oblasti a avizoval dlouhé a kopcovité tratě, je přesně ta správná situace, kde se ukázalo, jak na tom v reálu jsme.

Faktory ovlivňující účast v Českém poháru:

1. Finance. Vítěz si po sezóně odnese 3000 Kč. Srovnejte se Švédskem, kde vítěz jednotlivého závodu bere 2500 SEK a celkový vítěz 40 000 SEK.

2. Prestiž. Prestiž Českého poháru je nulová stejně tak jako jeho propagace. Koho by zajímal druhý sled?

3. Reprezentace. Reprezentace ČR dlouhodobě deklaruje, že většinu českých závodů nebere v potaz a mnohdy spíše adepty nabádá k neúčasti, viz. např. nominační kritéria 2011. Srovnejte s Norskem, Švédskem, Švýcarskem a jinými špičkovými OB zeměmi (a to ČR už bohužel není) – tam na vrcholných domácích závodech běhá celá špička.

4. Ostatní soutěže. Český OB byl dohnán do situace, kdy se v dospělých stal vrcholnou soutěží ranking. „Citlivými zásahy“ lobistů z řad soutěžní komise je postupně čím dál tím více smazáván rozdíl mezi úrovní závodu ČP (koeficient 1.06) a tzv. béčky (1.04) nebo oblastními mistrovstvími (1.02). Závodníkům se tak nevyplatí jezdit na závody podle jejich zařazení do soutěží, ale paradoxně podle toho, kdo je přihlášen. Příklad toho víkendu.

5. Náročnost terénu. To, že orientační běh sklouzává k půlhodinovým závodům v příměstských lesích nebo sprintům ve městech, je aktuální trend. Fyzická zdatnost potřebná pro dlouhý a náročný závod se vytratila. SK (soutěžní komise) toto svým přístupem jen posiluje. Zrušila MČR na dlouhé trati (která bývala jedním z motivačních faktorů zimního tréninku), nemotivuje mládež k vyváženému tréninku (dnes stačí oběhnout sprinty a krátké trati k naplnění závodů potřebných do žebříčku A). Dalo by se pokračovat dlouho.

Pánové na svazu, je čas, abyste začli konat, ovšem opačným směrem, než tak činíte doposud. Já vám slibuju, že letos žádné návrhy podávat nebudu a počkám si na to, kam náš sport posunete. Toho hrachu pod stěnou, na kterou ho různí nadšenci už roky hází, najdete k inspiraci dost.

Nezbývá než podotknout, že orientační výstředník Jiří Jansa nebyl se svým názorem, že ČP sleduje jeden závodník, daleko od pravdy. Bohužel…

•