SM = Svenska mästerskap (Mistrovství Švédska) patří spolu s Tiomilou a O-Ringenem k vrcholům sezóny švédského orientačního běhu. Pokud vás zajímá, jak to na takovém závodě vypadá a v čem se od českých liší, pak čtěte dále.

V tzv. pěším OB se Švédové drží standardního seznamu disciplín: klasika (lång), middle (medel), sprint (sprint), noční (natt), dlouhá (ultralång), štafety (stafett). Oproti Česku tedy žádná družstva (k tomu jsou tady prestižnější závody jako 25-manna nebo Tjoget) a stále s dlouhou tratí.

Valná většina mistrovských závodů (klasika, middle, štafety) probíhá na konci srpna (školní prázdniny končí cca o 2 týdny dříve než v ČR) a v září. Dlouhá trať pak buď brzy na jaře (nebezpečí sněhu) nebo pozdě na podzim. Sprint a noční se různě posouvají, těžko se hledá optimální termín. Na jaře jsou lepší podmínky pro noční (přece jen přes léto je noc dost krátká), na druhou stranu dělat v dubnu mistrovství ve sprintu není úplně optimální, protože spousta závodníků žije v oblastech, kde je ještě sníh, a je ještě zaseklá v objemové fázi tréninku…

Kombinace závodů poslední roky vypadají takto:

  • noční, sprint – pátek noční, sobota kvalifikace sprintu, neděle finále sprintu
  • klasika – sobota kvalifikace, neděle finále
  • middle, štafety – pátek kvalifikace middle, sobota finále middle, neděle štafety
  • dlouhá – samostatný závod

Na SM není třeba se kvalifikovat. Jedinou podmínkou je být registrován ve švédském rankingu, tzn. závodit za švédský klub. V roce 2011 přešel švédský ranking na tzv. Sverigelistan (jednotný žebříček všech kategorií rozdělený na muže a ženy) a situace je trošku nepřehledná.

Standardním pravidlem bývá, že se neběhají tzv. pralesní finále. Finálový závod je pouze pro finále A. Kdo nepostoupí, ten si může sbalit věci a jet domů popř. si oběhnout některou z Open kategorií. Samozřejmě za dodatečné startovné. Výjimkou bývají závody, které se konají na vzdálených místech, jako např. loňský middle+štafety v Umeå nebo letošní noční+sprint na Gotlandu. Strávit dlouhý čas cestováním (trajekt na Gotland trvá minimálně 3 hodiny) nebo utratit vysoké částky (většina závodníků bydlících jižně od Stockholmu loni do Umeå letěla letadlem – a průměrná cena zpátečního lístku byla kolem 1500 SEK) a pak běžet jen kvalifikaci – to by asi většina lidí vzdala předem…

Jako pořadatel SM se většinou vybere jedna nebo dvě oblasti, které pak dělají všechna mistrovství v daném roce. Přijde mi to celkem smysluplné i z toho pohledu, že pokud chce závodník dopředu trénovat v relevantním terénu pro všechny disciplíny, tak nemusí objet půl Švédska, ale stačí mu oblast v okruhu několika desítek nebo stovek kilometrů.

SM se běhá pouze v kategoriích DH18, DH20, DH21. Štafety pak DH17-20 a DH21. Veterání a mládež mají svá vlastní mistrovství, která jsou oddělena. DH16 běhá ještě mládež (neexistuje pro ně ani ekvivalent žebříčku A) – celostátní závody začínají od kategorií DH18.

Přestože není počet startujích omezen (kromě konkrétních výjimek jako je noční nebo dlouhá trať), tak je jejich počet velmi rozumný. Na mistrovství totiž zpravidla jezdí pouze lidé, kteří si myslí, že na to mají. V praxi to znamená, že kromě zhruba 700 nabouchaných borců a borkyň v šusťákách a jejich trenérů na shromaždišti nikdo není. Vypjatá atmosféra jde opravdu cítit…

Počty startujících např. v H21 jsou na middlu a sprintu kolem 250 a na klasice zhruba poloviční. Samotná kvalifikace na klasiku už bývá dostatečně drsná na odstrašení závodníků kategorie „tak si zkusím aspoň rozběh“.

Všechny mistrovské závody začínají karanténou. Ta probíhá tak, že závodníci mají buď samostatné parkoviště aut nebo jdou ze společného rovnou na jiné shromaždiště. Návštěva cílové arény před startem je zakázána. Pořadatelé pak zajišťují standardní servis, jako je doprava zavazadel z karantény do cíle.

Startovné je na SM relativně vysoké. V porovnání ke startovnému na oblastních závodech bude poměr asi podobný jako v Česku. V absolutní částce pak ovšem x-násobný. Startovné na oblastních závodech bývá kolem 90-100 SEK, na jednorázovém SM (např. noční, DT) kolem 300-400 SEK, na SM s kvalifikací 400-600 SEK. Za závodníka.

V ceně startovného na SM je vždy teplé jídlo po závodě na shromaždišti. Jedná se o jednotné jídlo a pití pro všechny, zpravidla nějaké kombinace nudle / brambory / rýže + maso + salát + pití (voda, mléko).

Standardem jsou teplé sprchy. A to na jakémkoliv závodě, včetně oblastních. Pokud nejsou k dispozici vnitřní, tak pořadatelé postaví venkovní. Sprchování se uprostřed louky pod vařící vodou za mírného sněžení potěší nejednu romantickou duši.

Ve Švédsku se většinou na závodech nezajišťuje ubytování (natož v tělocvičně). Pořadatelé odkazují na standardní ubytování v okolí. To se většinou pohybuje v cenách 400-600 SEK za dvoulůžkový pokoj, pokud seženete něco velmi levného.

Start na SM je tedy finančně velmi nákladný. Odhadem pro klub z jižního Švédska musel start na loňském SM middle + štafety v Umeå (doprava, ubytování, startovné) vyjít na zhruba 5000-7000 SEK za závodníka.

Jakým způsobem kluby financují všechny tyto náklady mi zatím zůstává utajeno. Pokusím se to ovšem vypátrat. Možná budou jednou z odpovědí slova klasika (DT): „Asi nemají pana Hušáka a Sazka arénu.“.

PS. Pro případný přepočet mezi SEK a CZK můžete použít kurz cca 2,70-2,80 CZK / 1 SEK.

20.4.2011, Orientační běh

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Bestíkovo orientační labužnictví

orientační běh, cestování, fotografie