Re: kl a postupy


[ Odepsat ] [ Související příspěvky ] [ BEN - Bestíkovy noviny ]

 

NORD Service - velkoplošný tisk, digitální tisk

 


Autor: JJ , posláno: 19.7.2009 21:40:24, z adresy: 87.99.27.160

"né vždy se pořádá závod v terénu kde je možné je vymyslet, ale ani všichni stavitelé je nehledají. Buď není vůbec, nebo je to velká cestovka. To pak skutečně zábavné není, ale to ani zastánci Klasik neobhajují."

pak nevím, proč považovat klasiku za hlavní disciplínu OB, když její hlavní náplň - dlouhé postupy na 20 minut - jsou spíše fata morgánou než častou realitou. Pro kratší "dlouhé postupy" kolem 7-10 minut pak je prostor i na middlu (který by ale z toho důvodu bylo lepší mírně prodloužit na 40-45 minut pro vítěze, což se např. na vícedenních závodech děje)

Ve Skandinávii to je se stavbou klasiky jednodušší, ale to by byla velká škoda v terénu s tolika detaily prosazovat více generalizující disciplínu. Navíc zde většina postupů - tím, že nejsou po cestách a že jsou v detailním terénu - svými nároky na běžce více připomíná několik middle postupů v jednom než jeden samostatný postup klasiky.

a to jsme se víceméně jen bavili o technické části jednotlivých disciplín a nepsali o fyziologických nárocích, které jsem rovněž lehce zmiňoval. Díky množství kontrol a neustálé nutnosti změny v rychlosti běhu v důsledku změn terénu a náročnosti orientace je middle ve fiziologických nárocích na běžce o dost komplexnější disciplínou než klasika se svým ANP během.

Trochu bych zde řekl, že orientační běžci, díky tomu, že spousta z nich je odkojena jednotným tréninkem - 60 minut s kamarády svižněji - nedostatečně oceňuje kouzlo velmi rychlého běhu terénem, který svoji délkou zatížení umožňuje middle.


Pro Npyřin:
ještě bych se vrátil k tomu, že některé věci které předkládám, se spíše hodí do Skandinávie než sem (např. ještě větší rozmělnění konkurence).

MČR na klasice v 2 denním formátu pro dospělou kategorii, které je zde, více odpovídá švédským realiím (vcelku široká špička a dost takových poloprofesionálů či profesionálních dětí věnujích se jenom sportu a velmi omezeně škole).
Zároveň i ze stavitelského hlediska - zatímco zde je vzácný terén na klasiku nutno znehodnotit kvalifikací, ve Skandinávii nikoli, jelikož díky rozlehlosti lesů bude za dělící silnící skoro ten samý terén jako pro finále.




Jinak jsem měl na Vysočina Cupu možnost seznámit se s jednou z posledních várek posměváčků, tentokrát šlo o ony slavné kapří "vlakové pokřikovače". Bylo mi umožněno poslechnout si záznam z vlaku a vzhledem k tomu, že jsem v něm vůbec ničemu nerozuměl, dělám za tím další tlustou čáru.

Ostatně své umístění jak v rankingu na krátkých tratích tak v rankingu na dlouhých tratích věděli obecně s jednou výjimkou všichni.

A to se cení.



>RE: Prvním je postup z MS v Olomouci – „ královsky postup“ z klasiky. Cely problém – oběhnout zprava po lesní cestě či oběhnout zleva po asfaltu. Pokud ti to přijde jako nějaké vzrúšo, pak me nikoli, obe volby zavání velkou nudou a nutností nasadit sluchátka od IPODa na uši.
>
>K tomuto postupu můžu říci, že už jsem na domácí scéně absolvoval řadu zajímavějších postupů. Vždy se jednalo o terén s velkou vrstevnicovou členitostí, tj. kopce nebo údolí nehomogenních tvarů.
>Občas se běželi po cestách, ale člověk jich na postupu prostřídal tak 7 aby se dostal ke kontrole, ale byly i takové, které člověk absolvoval po cestě jen s 5%.
>Takových postupů bohužel málo tak 2x do roka, né vždy se pořádá závod v terénu kde je možné je vymyslet, ale ani všichni stavitelé je nehledají. Buď není vůbec, nebo je to velká cestovka. To pak skutečně zábavné není, ale to ani zastánci Klasik neobhajují.
>




Související příspěvky



Odepsat

Tvé jméno:
Tvůj e-mail:
(není nutné)
Název příspěvku:
Text příspěvku:
Heslo: (napiš pozpátku ben)