Autor:
ZLH7001 ,
posláno: 25.4.2009 22:04:12,
z adresy: 195.22.51.203
Opravdu už jsem pochopil, že tohle ti nikdy nedojde, ale ještě jednou.
Nejenže z jednotlivých příkladů děláš dalekosáhlá zobecnění, která se nedají nijak podložit - ty prostě tvrdíš, že to tak je.
Ale hlavně, neděláš tohleto zobecňování se snahou o objektivitu (stylem "padni komu padni"), vybíráš si tak, abys "dokázal" (ha, ha, ha), že orienťáci nemají se sportovci nic společného, zatímco v ostatních sportech jsou všichni nesmírně uvědomělí sportsmeni.
Víš ty vůbec, že v každém sportu (pokud jej nedělá 50 lidí v celé republice) jsou sportovci vrcholoví, výkonnostní, rekreační? Víš, že každý může mít ve sportu různá očekávání a cíle? Víš, že nikdo není povinen mít za cíl, stát se reprezentantem? Víš, že nikdo nemá povinnost, upřednostňovat "svůj" sport před svou rodinou? Věřil bys (ne), že tatík, který běží v 45 letech první orienťák, (protože běhá jeho žena a děti), má z nalezené kontroly stejnou radost jako ze vstřelené branky? Nemá snad tento tatík patřit mezi orienťáky, protože nikdy nechtěl startovat na MČR? Víš, kolik hobby cyklistů (od těch, kteří si jedou udělat žízeň, po ty, co tráví březen tréninkem na Kanárech) jezdí závody a nechtějí být členy profitýmů?
Určitě jsou mezi orienťáky takoví, kteří (jak píšeš) "dávají na odiv to, že se o nic nesnaží a na soutěžích jim nezáleží". Protože takoví jsou i mezi fotbalisty, hokejisty, volejbalisty (o tom zas vím něco já), cyklisty atd. No a co? A jak víš, že to očekávají i od ostatních? Dobře, tobě vadí, že se o nic nesnaží, no a co? Tvrdíš, že je "to na orientačním běhu nyní velmi rozšířený - a zároveň velmi nebezpečný - fenomén". Tak vyjmenuj aspoň 50 orienťáků, kterým nezáleží na soutěžích a očekávají to i od ostatních.
Jednou, abys dokázal prohnilost OB, jsi psal srdceryvný příběh o nějakém fotbalistovi, kterého nenominovali, či co. U nás v městečku zase máme fotbalisty, kteří jsou patřičně hrdi na to, že loni vyhráli okresní přebor žáků. Letos nastupuje v krajské soutěži dorostu polovina z nich (jsou to deváťáci a prváci) k zápasu pod vlivem. Trenér samozřejmě nominuje všechny, protože nemá odkud brát.
Píšeš třeba: "Každý si má stanovit svůj byť i malý cíl a jít si za ním, to byla mantra i orientačního běhu, dokud ji pompézní nihilismus nezničil." Netušíš nic o tom, jak pracují s mládeží třeba v Hradci, v Brně, v SCM-kách? (Vlastně asi ne, mládežnický orienťák je podle tebe nadhodnocený.)
