Autor:
Jihocech (RH) ,
posláno: 29.5.2009 14:14:25,
z adresy: 147.228.209.157
Ahoj Jirko, budu s tebou v leccems souhlasit. Treba s tim, ze klasika je na ustupu. Nemyslim si, ze je treba tu cesticku z vysluni klasice umetat, nebo rovnou asfaltovat. Ono to projde prirozenym vyvojem a dopadne to samo. Zajimalo by me, jak to nakonec dopadne treba s podzimnim ZB Cechy 2010, ktery propadl bez zajmu do 4.kola vyb.rizeni. Mozna SK napadne nabidnout (misto skladby kl+kt) 2x middle a nekdo po tom sahne. Jen ne zadne revoluce, nebo nam veterani prejdou do disentu a co potom:))) A sprint jako show se snad leckde dari, akorat to neni az k tem GOGO tanecnicim.
A ja kdyz stojim na startu sprintu, tak to vnimam tak, jako ze reprezentuju orientacni beh a jedu naplno (reprezentativne:), nejen proto, ze si to prejou Andy Warhol s Agatou Hanychovou:)))
>ahoj,
>
>nejprve myslím, že uvést hokej a fotbal jako socialistické sporty je samozřejmě chyba, protože jde o výstavní skříň kapitalismu. I v hokejovém krajském přeboru hráčům klub proplácí cesty na tréninky a zápasy, dávají nějaké peníze stranou na vybavení a diety apod. A to samé ve fotbale. Čili to jsou sporty, které si na svoji náročnost vydělali, a to i na té nejnižší úrovni.
>
>Ale v OB se upřednostňuje Klasika jako hlavní disciplína, a přitom je to přesně naopak, je velmi náročná pro sportovce, ale na sebe si nevydělá (nikdo ji vyjma běžců samotných nesleduje). No, a aby k tomuto - tedy že za hlavní disciplínu je považována ta, která si víceméně bere celého člověka s celým soukromým životem - mohlo dojít, musela se tato disciplína rozvíjet v prostředí, kdy není co dělat (ČSR) či kde jsou sociální jistoty (Skandinávie).
>
>
>Ale tohle ani nebylo smyslem mého původníhu příspěvku, jelikož já jsem se snažil nalézt sociologické důvody toho, proč je klasika brána jako hlavní disciplína mezi OB běžci samotnými, ,nikoli mezi diváky.
>
>A zde jsem nalezl toto:
>- dříve bylo více hobby běžců, měřících zážitek délkou, nikoli intenzitou. Proto se ani nad zkracováním nepřemýšlelo.
>
>
>- kult tvrdosti a náročnosti klasiky
>Tomu je postmoderní dobou snad již definitivně odzvoněno, tvrďák je dělník hákující 12ky v Kolbence, ne současná v klidu za počítači pracující střední třída jezdící po závodech
>
>
>- zcela špatná propagace disciplín middle a sprint mezi závodníky, kdy jsou uváděny jen jako ty kratší a rychlejší, případně že jde o městské závody. Ale zmínku o tom, že obě krátké disciplíny obsahují obrovský společenský náboj jsem nikde nezaznamenal.
>
>MIDDLE musí být uváděn jako disciplína přesně splňující definici OB, tedy rychlý běh po přesné mapě. Zároveň je to jediná lesní disciplína, ve které úspěch nezáleží na predispozicích pro běh, na tak krátké trati s tak náročnou složkou orientace se rozdíly mezi somatotypy neprojeví. Middle jako poslední souboj člověka s přírodou, ze kterého se ale rychle (po 35 minutách) vrací zpět do civilizace, co by taky v lese tak dlouho dělal.
>
>Zavedení SPRINTu je pak v Čechách už úplné zklamaní. To musí být disciplína odrážející současnou pop-kulturu celebrit, nikoli to, že jsme si přijeli zaběhat kolem památek !!!!!
>Mottem sprintu má být: "Staň se rychlokvaškou orientačního běhu", závody mají být doplněny vystoupeními GOGO tanečnic a Travesti show, po městech musí dunět nejmodernější hudba, speaker musí mít přisprostlé vtípky pro přestárlé dětičky. Sprint jako nejjednodušší výtah do High society, sprint jako disciplína, kde vítěz bere vše, aby o to vzápětí přišel. Sprint jako odraz doby začaté Andy Warholem a přes Madonnu končící u Agáty Hanychové (zde pop-kultura dosáhla dokonalosti), to je přesně, jak má být tato disciplína chápana a bohužel tomu tak není.
>
>
>Čili dívat se na zkracování disciplín z pohledu diváků (to jsou tebou vyjmenované stolní tenisy apod.) je dle mě chyba, těch stejně nikdy moc nebude (možná až budeme běhat s kamerami), já si naopak myslím, že je třeba změnit chápání svého sportu mezi samotnými OB běžci.
>
>
>
>>Jirko Jirko.
>>
>>Nepopírám, že některé z tvých premis nejsou nezajímavé. Ale tvé induktivní pokusy vyvodit z konkrétních případů obecné závěry tvrdě narážejí realitu.
>>
>>Podívej se třeba na fotbal nebo na hokej. Typicky socialistické sporty. Potřebují obrovské množství hráčů, kteří se musejí sejít na hřišti v jednu konkrétní hodinu, tedy až jim všem skončí šichta. Takže by asi buď měly zmizet v propadlišti dějin, nebo nějak změnit svou tvář. Stalo se tak? Ne. Stejně se na ně budeš pořád nadšeně dívat celé ty dvě hodiny, v tvém případě dokonce přímo z kotle chrudimských tifosi.
>>
>>Pomiňme teď šachy a věnujme se více diváckým sportům. Pokud nepočítám volejbal, který upustil od ztrát z důvodů spíše praktických, napadá mě snad jediný sport, který podlehl zkracovacímu tlaku, a tím je stolní tenis. A výsledek je zřejmý: nedá se na to dívat. Místo krásné třísetové bitvy vidím jakési pinkání na 11 míčků a běda mi, když zapnu televizi až v průběhu zápasu. Než se zorientuji ve změti čísel a poznám, kdo vlastně vede, je už dávno po setu. Nedejbože po zápase.
>>
>>P. s. Když už se orienťáci srovnávají s běžkaři, zajímalo by mě, jak by dopadlo hlasování o nejoblíbenější disciplínu běžeckého lyžování. U mě je to 50 km s intervalovým startem a zdaleka nebudu sám.
>
