Autor:
pepa ,
posláno: 13.3.2008 14:19:44,
z adresy: 147.32.244.121
Definovat si mů?e ka?dý co chce a jak chce, to ale neznamená, ?e by nám ta "definice" nemusela připadat nevhodná. Například si někdo mů?e definovat "skutečné jaro", které začíná 10. října. Snad bys i ty souhlasil s tím, ?e to nebude to pravé.
Kdybychom měli charakterizovat roční období jen jednou jednoduchou veličinou, byla by to nejspí?e teplota. Koneckonců to u? naznačuje název jednoho z nich ("zima"). Tomu více odpovídá pojetí "klimatického jara".
Z astronomického pohledu tomu odpovídá natočení planety vůči slunci neboli délka slunečního svitu - v zimě jsou dny nejkrat?í, v létě nejdel?í. Proto slunovraty a rovnodennosti by měly být uprostřed ročních období. Nebo ti přijde lep?í mít tyto pojmy zavedeny tak, ?e na jaře jsou stejně dlouhé dny jako v létě a ?e na podzim jsou stejně dlouhé noci jako v zimě?
Nesoulad mezi těmito dvěma pojetími je dán setrvačností, tak?e "to pravé" (klimatické) jaro začíná o něco později.
>A to jako proč? Zále?í snad na definici, ne?
>
>>Astronomické jaro je dost zavádějící termín, proto?e z astronomického hlediska by jarní rovnodennost neměla být začátkem ale prostředkem jara. Bě?né představě více odpovídá tzv. klimatické jaro, které začíná 1. března.
>>
>>>Mů?e mi někdo vysvětlit, proč tzv. Jarní pohár probíhá za hluboké astronomické zimy? V?dy? kdyby chtěl závodník doběhnout skutečně na jaře, musel by v lese pobýt téměř týden a to se mu, by? na dlouhé trati, sotva podaří. Připomíná mi to trochu Velkou říjnovou socialistickou revoluci, která jak známo proběhla v listopadu. Nebo Kemalovy pověstné květnové narozeniny. (Matka otce Turků si nedokázala upamatovat přesně na rok, kdy se její syn narodil, věděla v?ak zcela jistě, ?e to bylo v zimě).
>>
>
