Autor:
doslik ,
posláno: 24.5.2006 13:00:32,
z adresy: 85.160.254.110
trochu bych polemizoval se srovnanim LA hodnot u techto dvou testu.
1. v kazdem se ucastnili jini zavodnici, coz pri tak malem souboru u OB bezcu nejde rozdil v LA dostatecne statisticky zduvodnit
2 srovnava se tady atletika s pomerne rovnomernym tempem a OB se stridavou intenzitou, mezni hodnoty LA budou zrejme u obou trati velmi podobne a prave schopnost kvalitne pracovat pri "zakyseleni" by mela rozhodovat zavody (samozrejme jen po bezecke strance, neberu mapu)
Ja mam naopak zkusenosti z testovani lyzaru-bezcu,kde vysledek na draze vysoko koreloval s vysledky v terenu.
Timto nechci drahu obhajovat, ja bych osobne radeji testoval v terenu, ale draha je nejjednodussi a nejobjektivnejsi.
Proc treba neudelat po vzoru lyzaru testovou baterii, ktere by se nekdy na zacatku sezony ucastnila sirsi repre a kde by se kazdy dovedel, jak je na tom po bezecke strance. Mozna neco takoveho uz existuje, ja zase takovy prehled nemam.
>Na uvod trochu teorie : ?Koncentrace laktatu ve svalech vede k jejich odpovidajici koncentraci v krvi . Koncentrace laktatu je meritelna (v mmol/l) a oznacuje se jako hodnota laktatu, nebo koncentrace laktatu.
>
>Podily aerobni a anaerobni tvorby energie zavisi na telesne zatezi a doplnuji se. Pri klidovem stavu se tvori energie obema zpusoby.
>
>Protoze vsak tvorba energie probiha hlavne bunecnym dychanim, laktat tvoreny anaerobne se odbourava aerobne. Presto se pohybuje klidova hodnota laktatu v krvi mezi 1?1,8 mmol/l. Az do hodnot laktatu 2 mmol/l jde o aerobni latkovou vymenu .
>
>Pokud je nutna vyssi svalova prace, prechazeji svalove bunky na anaerobni glykolyzu.Nyni se tvori vice laktatu, nez muze byt odbourano, v dusledku toho roste koncentrace laktatu v krvi.Tato faze se oznacuje jako aerobne-anaerobni prechod nebo aerobni prah (aerobic lactate threshold) a dochazi k naslednemu stavu: pokud zvysime zatez urcite svalove skupiny a nasledne ji konstantne udrzujeme, dochazi nejdrive ke zvyseni koncentrace laktatu v krvi a naslednemu ustaleni hladiny. Tvorba a odbouravani laktatu jsou nyni v rovnovaze ,mluvime o tzv.setrvalem stavu (steady state). Tento stav nastava i pri dalsim narustajicim stupnovitem zatizeni.
>
>Brzy je vsak dosazeno takoveho stupne zatizeni , pri nemz, pri konstantni zatezi, tvorba laktatu prevysuje jeho odbouravani .Tento prechod oznacujeme jako anaerobni prah (anaerobic lactate Threshold).
>
>Vedeckym zkoumanim treninku se nejdrive empiricky zjistilo, ze anaerobni prah je na hodnote laktatu 4 mmol/l (az 5,5 mmol/l u bezcu na stredni trate) v periferni krvi. Tento prah ovsem zavisi od fyzickeho stavu,vyzivovych pomeru a jinych parametru.
>
>Pri meznich hodnotach zateze jiz laktat stoupa drasticky, pricemz muze dosahnout az ke 20 mmol/l.?
>
>Tady se dostavame k zakladnimu problemu testovani pomoci atletickych limitu. Pri vyssi koncentraci laktatu v krvi (nad urovni anaerobniho prahu) dochazi k acidoze, jejiz prubeh uz vyrazne ovlivnuje vlastni pohyb. Schopnost odolavat negativnim vlivum acidozy (svalova bolest, pohybova diskoordinace) je hodne individualni, ale uz je za hranici podstaty vykonu v orientacnim behu.
>
>Testovaci skupina (jedna se o orientacni bezce jednoho nejmenovaneho narodniho tymu) ? 16 muzu a 9 zen provadela mereni pri prubehu vytrvalostniho vykonu ? pri zavodu na klasicke trati (seversky teren) a nasledne druhy den beh v terenu na znacene, stejne trati.
>
>Prumerna koncentrace laktatu pri zavodu na klasicke trati byla 4,1 mmol/l pri 172 tepech tepove frekvence, pri behu na teze znacene trati 5,6 mmol/l pri 176 tepech tepove frekvence.
>
>Pro zajimavost je uvedeno i predchozi laboratorni mereni ? hodnota anaerobniho prahu se v prumeru pohybovala na hodnote 3,6 mmol/l pri 174 tepech tepove frekvence.
>
>Obdobne testovani bylo provedeno stejnou metodikou i na kratke trati (middle). Testovano bylo 9 muzu a 5 zen.
>
>Prumerna hodnota koncentrace laktatu byla pri orientacnim zavodu 3,8 mmol/l ( 3,4 mmol/l u zen, 4,0 mmol/l u muzu) pri prumerne 179 tepech tepove frekvence, pri behu na teze znacene trati pak byla prumerna hodnota koncentrace laktatu 4,7 mmol/l (zeny 4,4 mmol/l, muzi 4,8 mmol/l) pri 182 tepech tepove frekvence.
>
>Pri zavodu v orientacnim behu ? middle, stafety, klasika se pohybuji hodnoty koncentrace laktatu okolo 4 mmol/l, pri behu v terenu pak okolo 5 mmol/l.
>
>Aby bylo mozno provest urcite srovnani techto hodnot s behem na draze, je treba vzit test na draze. Objektivni hodnoty jsou u testovani na stanovena zatezova pasma opakovane, 4?2km s pauzou 4 minuty.
>
>Zjistene hodnoty bezcu ? atletu jsou nasledujici :
>
>muzi a juniori : pri koncentraci laktatu 2 mmol/l je prumerna rychlost 4:10/km (teoreticky 20:50 na 5km), pri 4 mmol/l je prumerna rychlost 3:25/km (teoreticky 17:05 na 5 km), pri 9?10 mmol/l je prumerna rychlost 3:02/km (teoreticky 15:10 na 5km).
>
>zeny a juniorky : pri koncentraci laktatu 2 mmol/l je prumerna rychlost 5:23/km (teoreticky 16:09 na 5km), pri 4 mmol/l je prumerna rychlost 4:53/km (teoreticky 14:39 na 5 km), pri 9?10 mmol/l je prumerna rychlost 3:50/km (teoreticky 11:30 na 3 km).
>
>Hodnoty, ktere jsou potrebne pro zabehnuti limitu jsou u kategorie H vicemene na urovni anaerobniho prahu u specialistu atletu, tedy okolo koncentrace laktatu 4 ? 5 mmol/l, u kategorie D ale jsou evidentne uz ve vyssim zatezovem pasmu, nekde okolo 8 ? 12 mmol/l koncentrace laktatu.
>
>Otazkou je, zda takto provadeny ? a u dorostu a junioru jako povinny a vicemene zasadni test pro nominace (bez ohledu na specialni vykonnost v OB), je vhodny, nebo dokonce vubec nejak vypovidajici. Zavod, ktery trva v orientacnim behu nejmene 12 ? 15 minut (sprint), 25 ? 35 minut (middle), 30 ? 50 minut (stafety), 45 ? 90 minut (klasika) testujeme na specialni bezecke tempo, vhodne pro bezce ? atlety na 3 ? 5 km.
>
>Zajimave by urcite bylo srovnani s dospelymi zavodniky, nejen reprezentanty, ale i se sledovanymi. Na rozdil od dorostu a junioru dospeli takovy test nemaji (pouze pred 2 lety meli za povinnost absolvovat zavod na 5 a 3 km).
>
>Urcite je nutne nejakym zpusobem sledovat bezeckou vykonnost, ale nikde se nedozvime, jak probiha vliv treninku na vykonnost zavodniku (tedy krome samozrejme objektivnich vysledku v OB). Zatimco nekdo muze ?v limitu? stagnovat, nebo dokonce se i zhorsovat, jiny bez ?limitu? se na testovane trati zlepsuje. Toto meritko je zatim zcela mimo zorny uhel kompetentnich osob.
>
>Behat by se melo, to ano, ale forma, ktera je v soucasne dobe zvolena nic neresi. Proste se testuje zcela neco jineho, bez ohledu na dalsi funkcni predpoklady, na objektivni vykon v OB. Zavodnik muze byt dobry, mozna i vyborny v OB , ale bez limitu na 5 a 3 km na draze jako kdyby neexistoval. Je to opravdu ta spravna cesta v takovych vnitrnich podminkach acidozy, pri ktere nenajdete ani cestu na start ???
