Autor:
scp5200 ,
posláno: 22.6.2010 10:43:01,
z adresy: 80.188.251.187
Na jare 1991 jsem si temer pri kazdem zavode prinesl z lesa na sobe 5-10 klistat, takze nekdy v kvetnu doslo na klistovku. Prubeh byl klasicky: pocatecni stadium "lehka chripka", po nem asi tyden klid, takze o vikendu dve klasiky za sebou (ano, tehdy to bylo normalni), nacez nasledovala akutni faze: horecky az 42st, krece, tresy atd.
Po asi mesici na Bulovce a nasledne 3 mesicni rehabilitaci bez fyzicke zateze jsem vyvazl celkem bez nasledku, zmeny citim spis jen v psychicke rovine: horsi soustredivost, zvysena vznetlivost.
Vzhledem k ziskane prirozene imunite, (trva asi 7 let) jsem ockovani uz nezkousel a tak jsem v nasledujicich letech parkrat dostal i boreliozu: dulezite je ji vcas zachytit a nechat ji prelecit sirokospektrym antibiotikem.
Jinak, pokud vim, proinfikovanost populace klistat je u nas asi 15%, ne 1%. Krome encefalitidy a Lymeske boreliozy ty potvurky ale prenaseji celou radu dalsich nemene "prijemnych" onemocneni, takze ockovani pouze proti encefalitide rozhodne nelze povazovat za dostatecnou ochranu.
V posledni dobe se mi proti klistatum osvedcila spis prevence ve forme vitaminu B (dva B-komplexy nebo jedno pivo pred zavodem zpusobi, ze se klistata neprisaji).
Pokud k prisati prece jen dojde, je treba kliste odstranit krouzivym nebo viklavym pohybem driv, nez dokonci sani (trva mu to asi 8 hodin). K prenosu infekce totiz dochazi az na konci sani, kdyz kliste zacne "zvracet" stravenou krev hostitele.
Zdenek
